Básničky - Citáty - Povídky - Úvahy - Ostatní
 

     Chceme znát váš názor !!!
 
     Komentujte články, ať víme jestli se Vám naše tvorba líbí.  
     Welcome, Wilkomen, Bienvenida
 

Labuť

29. června 2012 v 20:26 | Pumpkin |  Povídky
Labuť

Těm dvěma nebylo souzeno žít...

Na hladinu jezera dosedla téměř neslyšně labuť. Oni si jí nevšímali. To co dělali nebylo správně, ale to ta labuť nevěděla. Možná právě proto na dívku stále hleděla s hlubokým respektem. Ta kráska se živila sama. Každý takový v labuti vzbuzoval respekt. Její bílá křídla se zaleskla ve svitu měsíce. Jak plula po jezeře, zanechávala za sebou zčeřený pruh temné vody. Na hladině plulo jediné lesklé pero. Dívka pocítila kosmickou spontánní touhu jej vlastnit. Taková už byla, spontánní, impulsivní, svá. Jemně se mu vyprostila z náručí a zamířila k noční hladině. Jen ve spodním prádle vstoupila do jezera. Jeho zmatené otázky nevnímala, jakoby tam najednou ani nebyl. Neušla ani deset kroků, když ji srazily spodní proudy jezera. To už nevydržel a netrpělivě se za ní rozběhl. Zpola oblečený se panicky vrhl do vody. Labuť ten nezvyklý hluk vyděsil, roztáhla křídla a uletěla. Do pěti minut se hladina nadobro uzavřela a bylo po všem. Tragickou událost připomínaly jenom bělostné pírko na jezeře a hromádka oblečení ve stínu staletého dubu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Findë Findë | 29. června 2012 v 20:31 | Reagovat

Moc se mi to líbí, je to smutné, ale krásné. Akorát s tím jezerem mi to nesedí, tímto způsobem se dle mého lze utopit spíše v řece. To je ovšem jen detail, jinak je příběh skvělý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama