Básničky - Citáty - Povídky - Úvahy - Ostatní
 

     Chceme znát váš názor !!!
 
     Komentujte články, ať víme jestli se Vám naše tvorba líbí.  
     Welcome, Wilkomen, Bienvenida
 

Všude

10. února 2013 v 22:17 | Pumpkin |  Povídky
Všude

Procházela se osamělým lesem. Vzdálené houkání sovy ji neděsilo, namodralý svit úplňku ji šimral na zátylku. Zvesela si prozpěvovala a kráčela lesní pěšinkou, kterou tak důvěrně znala. Byla na jedné, ze svých oblíbených nočních procházek.
Najednou obloha nezvykle ztemněla. Chladivý vánek jí postavil všechny chlupy na rukou. Cosi nepřirozeného jí fouklo do tváře. Když zvedla hlavu, pohlédla do mrtvolně bledé tváře své nejlepší přítelkyni? Co se tady stalo? Ještě včera šťastná a čilá dívka tady visela na stromě. Vyděšeně jí hleděla do tváře. Co se tu děje?
Nakonec od ní oči odvrátila. Nemohla se již dál dívat na bezvládné tělo bez jiskry. Vzápětí ale musela zděšeně klopýtnout vzad. Na dalším stromě také kdosi visel. A nebyl to jen tak někdo. V knírkatém muži poznávala vlastního otce.
Odvrátila se. Neměla sílu otočit se k dalšímu stromu.
Periférně viděla stovky a stovky mrtvých těl okolo. Nemohla uvěřit.
Věřit. To byl klíč k hádance.
Otevřela oči. Bledě modrý svit luny jí ukazoval cestu. A odhaloval mnoho stromů, na nichž visela mrtvá těla. Stovky prázdných tváří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B B | 11. února 2013 v 10:07 | Reagovat

to je boží!

2 Nenuška Nenuška | 3. června 2013 v 22:16 | Reagovat

Teda Skad, takhle morbidní snad nejsem ani já! Moc povedené ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama