Básničky - Citáty - Povídky - Úvahy - Ostatní
 

     Chceme znát váš názor !!!
 
     Komentujte články, ať víme jestli se Vám naše tvorba líbí.  
     Welcome, Wilkomen, Bienvenida
 

Vítr ve větvích

4. března 2013 v 19:56 | Pumpkin |  Povídky
Vítr ve větvích

Byl chladivý podzim, listí už bylo všechno opadané a tma už přicházela docela brzo. Oči se mi zavíraly, svůj den jsem si užila do poslední minutky a teď byl čas spát. Meluzína se tiše proháněla holými větvemi. V tom zvuku bylo něco uklidňujícího a i přes jeho různorodost jakási jistota, která uspávala.
Vtom večerní temnotu proťal slaboulinký jekot. Skoro jsem to nezaslechla, a tak není divu, že jsem tomu nevěnovala pozornost. Jenže pak se to ozvalo znova. A znova. Šlo to v pravidelných intervalech, jemné, téměř neslyšitelné zapištění. Po chvíli se zvuk ozýval s téměř neohroženou přesností. Nemohla jsem to vydržet. Přetáhla jsem si polštář přes hlavu, zvuk se ale vtíravě donesl až pod polštář.
Nevydržela jsem to. Vstala jsem z postele, chviličku jsem vyčkávala, ale pak jsem se rozhodla zkontrolovat ořechy za domem. Ten zvuk šel odtamtud.
Spousty mrtvých tělíček. Na každé větvi, v každé koruně. Bylo jich tolik! Jedna veverka se houpala na těch stromech vedle druhé. Na posledním stromě bylo vidět, kde to skončilo. Celá polovina stromu byla ještě neověšená.
Tisíce mrtvých, oběšených veverek, tisíce vyhaslých hvězdiček viselo na mých stromech. A já nemohla nic změnit. Tíživý pocit zodpovědnosti za ta malá stvořeníčka mi rozbušil srdce. Vzala jsem si lopatu a začala jsem kopat tisíce malých hrobečků...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama